Pasparthův memoriál - jak to začalo ?

Jak vlastně vznikl nápad pořádat Pasparthův memoriál? Tak na to zavzpomínal jeho spoluzakladatel Josef Poncza.

Na karlovarském festivalu Magiáles Šarivari v roce 1967 seděli u stolu ostravští kouzelníci s kolegy z Třince. Josef Poncza s Bedřichem Slowikem přišli s myšlenkou uspořádat podobný mezinárodní festival na Moravě. Bedřich Slowik slíbil, že tuto myšlenku projedná s vedením Společenského domu ROH Třineckých železáren, zda by měli zájem pořádat podobný festival jako je v Karlových Varech. 

Grandhotell AMBASSADOR s varieté Orfeum v Karlových Varech

Dříve karlovarské varieté ORFEUM, kde se konaly přehlídky "Magiáles Šarivari"

První myšlenka zorganizovat první festival na Moravě. Foto z Varieté Orfeum v Karlových Varech na festivalu Šari Vari - Bedřich Slowik (vlevo) a Josef Poncza.

Po čase, když vedení Společenského domu schválilo tento záměr i předběžný rozpočet na něj, bylo třeba vypracovat nějakou koncepci - dnes by se řeklo projekt. 

V Ostravě - Hrabůvce v salonku Hotelového domu Dolu Hlubina se sešli předsedové kouzelnických klubů z Ostravy a Třince, Jiří Krejčí a Karel Heinrich, dále Bedřich Slowik, Josef Poncza a Zdeněk Pivec. Během dopoledne vypracovali regule a organizační plán, podle kterého se měl festival řídit. Výhodou na této schůzce byla účast Zdeňka Pivce, který se v tu dobu přestěhoval z Karlových Varů do Ostravy. Byl  členem karlovarského Divadla divů a pomáhal Josefu Ouřadovi s organizací festivalů v Karlových Varech. Díky svým zkušenostem byl velmi dobrým poradcem. 

Zdeněk Pivec (vlevo) a Karel Heinrich 

Ing. Jiří Krejčí

Z několika návrhů, jak by se festival měl jmenovat, byl přijat návrh Josefa Ponczy, aby nesl jméno Paspartha, slavného moravského kouzelníka. A tak se zrodil Pasparthův memoriál.

Poprvé se Pasparthův memoriál konal v roce 1969 v Třinci. První cenu Grand Prix tehdy na tomto památném 1. ročníku získal Ing. Jiří Krejčí z Ostravy. K realizaci se také váže, pro tu dobu charakteristická, vzpomínka:

Třinecké železárny měly v tom roce 130. výročí založení a proto na takovou akci přistoupili. Měli akci pro pracující navíc - v té době cenný argument pro "vyšší místa". Soudruh, který měl na starost kulturu, se tehdy rozhodoval, zda kouzelníky nebo pražský muzikál Hello, Dolly! (foneticky Helou Doly), který měl v tu dobu vystoupit také v Karviné. Tak chtěl, aby se to jmenovalo Helou Hutě, když to bude pro Třinecké železárny. Tak mu vysvětlili, že by to jaksi nešlo, že je to pod tímto názvem celosvětově známý muzikál, který ale s doly nemá nic společného. Aha? Tak to raději ty kouzelníky než nějakou americkou zpěvohru! rozhodl uvědomělý soudruh. A bylo vymalováno - Pasparthův memoriál se mohl rozjet. A jak vzpomíná účastník jednání Josef Poncza: Když jsme odcházeli z kanceláře z jednání o memoriálu, tak Vilda Malčík, ostravský humorista - stryk Ofil, na chodbě poznamenal: "Chlopi, tož byďme rádi, že se k nám strana a vláda přidala. Já měl stejně v záloze trumfa. Kdyby ten mamlas odpověděl, že ni, tak bych mu řeknul, že přiletí též iluzionisti ze Sovětského svazu. A to už by soudruh němoh zpátky ni krok!" (On mluvil furt ostravštinou, i na jevišti).

Organizátoři  prvního ročníku na jaře 1968 - zleva: Zdeněk Pivec, Karel Heinrich, Jiří Krejčí z Ostravy, Vilém Malčík, Alex Tomis a Bedřich Slowik z Třince

Pasparthův memoriál se konal od roku 1969 do roku 1972 v Třinci každý rok. V roce 1972 bylo po dohodě s Československým magickým svazem rozhodnuto, aby se memoriál pořádal každým druhým rokem. Soutěžní charakter memoriálu trval několik ročníků, pak přešel do formy nesoutěžní přehlídky. Po několika prvních ročnících, které se konaly v Třinci, se změnilo vedení pořadatelského kolektivu, protože Bedřich Slowik se přestěhoval do Ostravy a Karel Heinrich zemřel. Nakonec došlo k tomu, že na organizaci memoriálu již nebyly v Třinci podmínky a tak došlo k přerušení kontinuity konání.

Na přelomu 80. a 90. let se pořádání několika ročníků ujali členové přerovského Klubu moderní magie při ZK ROH Přerovských strojíren. V roce 1988 byl Pasparthův memoriál spojen s výstavou rekvizit a dokumentů, které prezentovaly Pasparthovu kouzelnickou činnost. Výstavu tehdy ve spolupráci s rodinou Zaorálkovou zorganizoval Ladislav Horák st. a byla přítomna i poslední manželka Paspartha - Marie Zaorálková (Ilona).

Poté byla opět několikaletá pauza a až v letech 2004 a 2005 se pořádání ujal otrokovický kouzelník Lukáš Jašek spolu s UMK a Jiřím Hadašem, který byl také s UMK pořadatelem prozatím posledního ročníku v Hulíně v roce 2019. I tento memoriál byl spojen s výstavkou Pasparthovývh dokumentů a rekvizit, kterou v hulínské galerii Infocentra vytvořily Andrea Miklasová a Lucie Kohoutková z rodiny Zaorálků.

Zde je přehled jednotlivých ročníků tak, jak jsou zmiňovány v různých dokumentech nebo je mají v paměti členové UMK: